Tvorba reality

Tvoření reality a Boží vůle…

Co je to matrix? Co je to naše realita? Je skutečná? Lze ji ovlivnit? Které ovlivňování je k prospěchu a které nám škodí? Tyto a podobné otázky si klade poutník na své cestě životem, na své cestě tímto hmotným světem. Přestože se jedná o otázky zásadní, jen málo lidí je opravdu chápe a ještě méně je schopných je také správně naplnit. Nepochopení a včasné nerealizování přitom neznamená nic více a nic méně než smrt. Nikoli smrt těla (ta není až tak významná), ale především duchovní smrt. A to již problém je…
Je docela zvláštní psát o věcech neobyčejných způsobem obyčejným. O věcech, které nejsou z tohoto světa, psát prostředky, jež z tohoto světa jsou. Výsledek pochopitelně odpovídá možnostem použité reality. Není v tom však tak velký problém. Vždyť lidské bytosti nelze nic nového sdělit. Ve své Podstatě, onom Božím Synu, Já JSEM je již úplná a nikdy nebylo jinak. Vlastně si spíše rozpomíná na to, co již od nepaměti zná… Ostatně tzv. školní vyučování a vzdělávání má jiný účel, než za který se vydává. Jeho pravý účel je zlomit mladé lidi, učinit z nich zlomené, neživé ignoranty, kteří budou slepě sloužit systému. Nezní to lichotivě, ale každý se může přesvědčit sám.
Co je to matrix?
Pro ty, jež jsou přesvědčeni, že naše hmotná realita je skutečná, že je příčinou sama o sobě, řídí se svými vnitřními zákony a my jsme její součásti, není tento článek určen. Stejně by jim k ničemu nebyl. Musím zdůraznit, že se nejedná jenom o materialisty, nebo ateisty. Jedná se o většinu ať již členů naboženských organizací a sekt, tak také o většinu lidí hlásících se k různým esoterickým a duchovním aktivitám. Je dobré si uvědomit, že matrix má své programy a varianty i pro lidi zbožné, hledající, alternativní, opoziční či duchovní. To vše je předvídatelná lidská reakce, na kterou je systém již dávno velmi dobře připraven. Osvobodit se ze systému lze, pouze způsobem (pro něj) nepředvídatelným. Jinak je lidské počínání bezútěšné, podobně jako snaha komára štípat železného býka… Přesto se obvykle snažíme o stejně nesmyslné.
Pro praktické využití, není nutné (ani to není možné) plné pochopení Skutečnosti, stačí pochopit, že naše zdánlivě reálná, skutečná a pevná hmota je jen přelud, mája, iluze, či energetická vibrace, jež kdysi vznikla a jednou také zanikne. Ikdyž v otázce vzniku a zániku hnmotného světa panuje shoda, přesto však málokdo dokáže pochopit a hlavně využít poselství, které přináší. Vždyť jak může být skutečné a opravdové to, co kdysi vzniko a jednou zanikne? Jak může být opravdová a skutečná naše lidská forma, která před krátkým časem vznikla a za krátký čas již nebude existovat? Nezní to lichotivě, ale je to tak. Skutečné je to, co nikdy ani nevzniklo ani nikdy nezanikne- tzn. je mimo čas. To, co vzniká a zaniká, svět jevů a proměn, je neskutečné, je zdání, iluze energetická konstrukce.
Vždyť jak můžu ohnout lžíci, když věřím, že já i lžíce je skutečná? Je to opravdu nemožné. Já existují nezávisle na všem ostatním, lžíce existuje nezávisle na všem ostatním, oboje je reálné, skutečné a samostatné. Pouze myšlenka, představa, je v tomto případě jakoby  „méně“ reálná, méně skutečná /na rozdíl od tuhé hmoty). Jak bychom na ní mohli chtít, aby formovala, hmotu? Je to pošetilé a nemožné. Snad nějakým kouzlem, čárou či magickou formulí. Kdo ví…
Přitom však stačí popustit ve své mysli představám. Dovolit si jakoby onu hmotnou realitu trošičku dematerializovat, trošičku ji sebrat její atributy realičnosti, tuhosti a stálosti. Není to zas tak obtížné, je to pouze velmi neobvyklé (pro nás).
Pokud zbavíme hmotný svět jeho jedinečnosti, jeho stálosti, jeho skutečnosti a nás osobně téhož, budou se věci dít mnohem snadněji než dosud. Vždyť pohnout těžkým kamenem je obtížné právě pro tíhu oněch představ o hmotnosti. Samotná představa je přitom nehmotná. My sami sobě na straně jedné, kámen tlačíme k zemi a na straně druhé se pokoušíme kámen zvednout. Vzniká zvláštní paradox, který následně prožíváme na projekci těla jako tíži, námahu či únavu. Není to však nezbytně nutné. Pokud to bereme jako příjemnou hru, bavíme se při tom, užíváme si tuto neobyčejnou realitu, je to samozřejmě v pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy si začneme stěžovat, odmítat, úpět , trpět, manipulovat do nezdravých rolí sebe i ostatní. Poté z příjemné procházky hmotnou krajinou nastává boj o přežití, boj na život a vlastně spíše na smrt…
Je načase povolit okovy sevření, které navíc drží každý sám a postoupit o další krok na cestě k plnějšímu životu.
Proměna naší relity nespočívá v přidávání moci a síly k té stávající- takhle to nefunguje. Proměna spočívá v pochopení, že není nic tak mocného a hrozivého, že není nic, co by nedokázala mysl přetransformovat a zvládnout. Pochopení, že obtíže, strasti i jiné těžkosti, jsou jen mentální bubliny, které jsme si navíc svoji nevědomosti, hlouposti a odporem přivodili sami. Nejsou žádní zlí nepřátele, státy, politici, mocnáři, zlé bakterie, či viry– je pouze spící lidský Duch a nevědomá mysl. Změna nespočívá ve změnění okolního světa, ale ve změnění svého vnímání, svého vnitřního světa, své dračí mysli. Kdo to chápe, chápe, kdo ne, ještě nejspíš nepřišel jeho čas.
Síla změny tudiž spočívá v narovnání pokřivené relity, v narovnání i zesílení ustrašené, zneužívané a po generace okupované lidské mysli a vůle. Již na to, alespoň u některých přišel čas.
Když zvládneme svoji realitu a začneme formovat svůj život, postoupili jsme jakoby na vyšší energetický level. Neznamená to však vůbec, že máme vyhráno. Již mnoho duchů zbloudilých a pošetilých, zde na této cestě nalezlo svůj pád. Vždy se jedná o to, zda tvorba reality ať již na jakékoli úrovni, je tvorbou z malého já, ega, falešného dvojníka, nebo ze Zdroje, z Ducha svatého, nebo-li z Boží vůle. Je v tom na první pohled možná malý rozdíl, ale ve skutečnosti naprosto zásadní. Zatímco ovoce, jež nese tvorba falešného já, je trápení, neštěstí, bolest a zmar, je ovoce Ducha svatého harmonie, štěstí a radost. Nikdo a nic to nemůže změnit. I zde se může přesvědčit každý sám. Neměl by se však přesvědčovat znovu, stále dokola.
Jak je snadné být „pánem“ ve svém životě  a jak je snadné uvíznout v iluzi a vášní a opět se minout svého středu.
Příliš mnoho lidí nabízí ostatním „modré z nebe“ a sami nic nemají…
Shrnutí ke tvorbě reality:
– Zbavovat se ve své mysli iluze pevného světa, jeho zdánlivé skutečnosti
– Postupně si dovolit vzít zpět svoji energii, svoji moc a svoji duši
– Začít vytvářet realitu podle svého bytostného Já, podle Boží vůle
– Boží vůli poznávám skrze intuici, hlas v duchovním srdci a každodenní události

Základní pravidla:
– Miluj Boha svého celou myslí, duší, vůlí, silou…
– Miluj bližního svého jako sebe sama…

Kéž všem lidem dobré vůle pomáhá na cestě k tvorbě své reality Bůh se svými anděli…
AMEN

zobrazeno: 817x | 2 komentáře

Komentáře

  1. Jiří Mysliveček napsal(a):

    Děkuji Vám Pavle…. „Náhodou“ jsem zabloudil k Vám a po prvních větách se stoupající radostí četl dál a dál… Rozumově porozumět iluzi hmoty mi pomohly už knihy Paula Bruntona… K čemu jsem potřeboval mnoho stran, zde čtu v několika odstavcích… Příjemně srozumitelné… Díky, ego porozumělo a těší se až možná někdy zmizí :-)… A nebude už potřeba tvořit jakoukoliv realitu, nic chápat, ničemu rozumět, matrix se stane bájí a zbude jen ???
    Krásně píšete, krásné dny v čase i mimo čas, Jirka M

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>