Esoterika a materialismus

Idealisté, materialisté aneb dvě strany jedné mince

Je až k nevíře, jak v silně materialistické společnosti nastal nebývalý rozmach esoterických věd, spolků a organizací. Přestože materialismus a esoterika stojí na opačním pólu duálního světa, jsou si jako každé protiklady vzájemně také podobné. Obojí, nesprávně pochopené, vede do slepé uličky, duchů zbloudilých a pošetilých.
Je mnoho cest Domů, k Otci. Není důležité jak je lidé nazývají, ani kolik příznivců se k nim hlásí. Cest ke skutečnosti je mnoho a každé likdské bytosti vyhovuje jiná. Není v tom až tak velký problém. Pouze mocné, nábožensko-politické organizace s tím mají problém…
Ve své ryzí podobě je estoterika cestou ke spáse. Cestou ke spáse je také upřimný a důsledný materialismus. Materialismus jako protipól idealismu je také součást boží harmonie, božího stvoření. Dnešní materialismus netí tím, za co je pokládán. Společnost nazývaná materialistická, popírá a podkopává pilíře své vlastní existence. Dnešní tzv. civilizace není ani tak materialistická, jako spíše polodémonská. Vždyť opravdový, racionální materialista, vědomý si pomíjejícnosti hmotného lidského těla, věnuje mu přece jenom víc péče a pochopení.
Kdy se stává materialismus pastí?
Důvodem je především neupřimnost.
Neupřimnost k ostatním, ale hlavně k sobě samému. Upřimného, citlivého a vnímavého materialistu, ochotného hledět i na nepříjemné a rozporné stránky své existence, nalezneme jen málokdy. Spíše nalezneme jen bezduchý konzum, bez jakéhokoliv nadhledu, vědomí, nebo introspekce. Spíše nad ničím nehloubat, raději nic neprociťovat, nad ničím nežasnout, jen se nechat vést, jako ovce vedené na porážku. Nepotkávám otevřené, upřimné a zapálené materialisty, jako spíše potlačené bytosti, jakoby v jakési hypnoze či postakutním traumatu. V tomto stavu, v jakemsi postraumatickém (snovém) stavu se nachází většina obyvatel planety. Nemá to s upřimným hledačem, byť materialistického směru mnoho společného.
Kdy se stává esoterika pastí?
Také esoterika se pro mnoho lidí stává pastí, která jim brání prohlédnout. Je třeba si uvědomit, že i „duchovní“ nabídka tohoto matrixu, je „vládci“ pečlivě připravena, vybíráná. Je plná záludnosti, polopravd a slepých cest. Je zde připraveno mnoho nabídek, zážitků, vzrušení a uspokojení pro rozličné hledače a esoterické konzumenty. Všechno však pro zájem a stabilitu systému, tedy předkládané ve sterilní, neškodné formě. Rozhodně se nejedná pouze o velké, časem již téměř sterilní náboženství! Jedná se o drtivou většinu předkládané nabídky esoteriky a podobných směrů. Málo zájemců o esoteriku chápe skutečný smysl této vědy. Nechápe, že známkou úspěchu není, zda činnost přináší slávu, moc, úspěch či peníze. To jsou vše  věci pomíjivé, bez trvání a valné hodnoty. Skutečný úspěch je proměna nitra adepta, omezení a spoutání vlastních démonů, omezení moci malého já (ega) a převzetí vlády ve svém domě (v tělě a mysli). Převzetí vlády sám nad sebou je základ všech cest k Bohu. Bez tohoto základu je jakákoliv další snaha po rozvoji a spáse pošetilá a marná.
Proč se tolik lidí pokouší o nevšední, okultní a jakoby „nadpřirozené“ zážitky a stavy, aniž by zvládli své ego?
Důvod spočívá v ovládnutí ega pýchou, touhou,  rozmařilostí…Člověk má touhu a přání stát se „někým“, být „někdo“, narozdíl od ostatní většiny, která má jen velký strach nebýt velkým „nikdo.“ Mnoho tzv. hledačů a esoteriků nechápe, že cesta esoterická (vnitřní), vede především k umenšení lidského jáství, lidského sobectví a sebestřednosti. Nejedná se o návody, jak převzít moc a ovládnout jiné lidi. Jedná se o návod, jak zkrotit sama sebe, omezit vliv neskutečného a uvolnit cestu a vládu Bohu.
Většina lidí však není na vzdání se iluzorního pocitu moci připravena. Vidí v okultních praktikách jen možnost zvýšit svoji výkonnost, moc nad jinými, úspěch, slávu, zdraví, štěstí apod.
Skutečná moc však nemá potřebu být okázalá, nemá potřebu stavět se na odiv. Je vědomá sama sebe, své Skutečnosti i pomíjivosti a neskutečnosti všeho ostatního.
Jak tedy začít se skutečnou esoterikou?
Začátek cesty je  velice nepopulární, pro mnohé neobvyklý i nepříjemný. Proto jen velmi málo lidí na tuto cestu vstoupí. Většina jen jakoby stále přešlapuje, stále „čenichá“ kolem a zkouší již notoricky nefunkční postupy.
Praktický návod přináší např. křesťanství, konkrétně Nový zákon, Jan Křtitel, ve slovech :“ Urovnejte cestu Páně. On musí růst (Bůh) a já se musím menšit (ego).“ Symbolicky vyjádřeno, slavnosti Velikonoc, kdy člověk umírá (na kříži), aby se mohl zrodit Bůh. Jinými slovy, aby se v každém člověku, mě i tobě, mohl zrodit Bůh, (což jediné je řešení problémů, trápení a spásy), musí se umenšovat vše lidské co tomu brání (hřích).
Jelikož však nejsme „pánem ve svém těle,“ není proměna vůbec snadná. Většina lidí vychází z chybných informací, poznatků i pocitů, kterými je řídí skrze mysl, ego a rozum, (za pomocí přesunu v časoprostoru a prožívání neadekvátních emocí) vládce tohoto světa, nazývaný satan, ďábel.
Lze poznat falešné našeptávání?
Ano lze. Záleží na stupni vědomí jednotlivce. Čím vyšší vědomí, bdělejší pozornost v přítomnosti, tím snažší a přesnější rozlišení našeptávače. K tomu např.biblické desatero přikázání, jako jakýsi manual pro ty, jež byli od Boha již příliš vzdáleni. Je to otázka bdělosti, upřimnosti, čistoty srdce a odvahy. Pro lidi, kteří nejsou ochotni vzdát se své lenosti, pohodlnosti, požitků, svého konzumu, svého sobectví, vykořisťování bližních lidí, zvířat či celé planety, tato cesta ještě není.
Není třeba cestovat po celém světě,vystřídat mnohé náboženství a duchovní směry. Vše co potřebují, je teď a tady k dispozici. Každý z nás bez vyjímky může začít tady a teď, na tomto místě a v tom postavení a roli, v jaké se právě nachází. Vždyť nic se neděje bez důvodu, nic není zbytečné a nesmyslné. Pouze nedostatek našeho pochopení nám brání procitnout, vědět a být.
Neboť to opravdu důležité, vlastní mysl, ego a rozum, má každý stále u sebe. A tyto nástroje jsou základem tvorby vlastní reality, tvorby vlastního světa, události, situací a lidí v něm, se kterými ještě přijdeme do kontaktu, ať již to bude v dobrém nebo ve zlém. Ve skutečnosti v tom není až tak velký rozdíl. Vždyt obojí je přece součástí stejné hry, stejného matrixu, ony dvě strany jedné a též mince.
Kéž nás vede Duch Svatý, jenž jediný má moc uzdravit naše duše (samozřejmě jen s naším souhlasem a na naše přání), změnit naše prožitky a situace, vše to co nazýváme svoji realitou…
Kéž se tak stane!

zobrazeno: 782x | Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>