Duchovní příčiny nemocí II.

Každému podle skutků jeho…

V posledních letech se objevilo mnoho rádoby léčitelů, terapeutů, i různých jiných „šoumenů“, kteří slibují snadno a rychle, bez námahy a osobní oběti uzdravení, štěstí, bohatství či slávu. Je otázkou nakolik toto slibují z nevědomosti a nakolik ze zištného úmyslu…
Člověk v dějinách se neustále pokouší obelstit ostatní lidi, boha i vlastní duši, získat pro sebe příslib moci a zajistit si blaženost či štěstí. Přitom však obvykle zapomíná, že štěstí nelze hledat „jízdou na zlodějově koni.“ Ostatně, kdo může tvrdit, že se člověk narodil proto, aby se rozvaloval na sluníčků, užíval si a byl šťastný…
Přestože více jak 50 let je známý poznatek moderní fyziky o tom, že tzv. hmota není vůbec takovou, jaká se jeví smyslům, jakou si ji člověk představuje, nedošlo prakticky k žádnému posunu ve vědomí většiny obyvatel naší republiky. Ve vědomí většiny lidí je pevně zakotvená implantovaná představa pevné, hutné, skutečné a neměnné hmoty, masy coby reality a jediného jsoucna. Nejsou ani tak důležitá slova a názory, důležitý je spíše každodenní a praktický život. Naše školství a zdravotnictví mluví jasnou řečí a nepotřebují, alespoň pro trochu bystré čtenáře další komentář. Přitom kompaktnost a hutnost hmoty je pouhá fikce. Hmota se ve skutečnosti jeví více jako jakási virtuální realita,  jako extatický tanec Šivy. Důsledky pohledu a víry jsou však pochopitelně fatální. Nikdo nemůže utéct následkům svých činů…
Prevence:
Do hmoty zabředlé moderní zdravotnictví vydává za prevenci včasnou léčbu. Zachycení nádoru v počáteční fázi není ale prevence. Stejně jako s prevencí nemá nic společného otravování organismu a narušování imunity očkováním.
Prevence je ve skutečnosti životní styl, jenž nevede k narušení harmonie života, které se posléze manifestují příznaky na úrovni duše a těla. Nábožensky bychom mohli říci, že prevence je život podle božích přikázání. Je možná vhodné objasnit, co jsou vlastně tzv. boží přikázání. Nový zákon uvádí deset tzv. božích přikázání. Ve skutečnosti se jedná o manuál, návod pro člověka, /jenž ztratil vědomí Boha/ který, když bude dodržovat, ušetří se přílišné disharmonie, ušetří se zbytečného trápení a bolesti. Bůh samozřejmě nikomu nic nepřikazuje, nežádá ani nevyhrožuje. To jsou falešné a dětinské představy. Nejedná se tedy o žádné zbytečné omezení, ale naopak o pomoc.
Kdo můžeš pochopit- pochop…
Nejjistějším způsobem udržením harmonie v životě je Láska.
Láska k Bohu, lidem i sobě samému, přičemž ta poslední bývá často nejtěžší.
Potíž je, ale v tom, že to co obvykle nazýváme láskou je pouhý emocionální balast, překroucené sobectví a touhy, podobně jako je sunar falešnou náhražkou mateřského mléka.
Léčba:
Podle tvé víry se staň.
Víra není jen náboženský aspekt. Víra je stav člověka, který ať již vědomně, nebo nevědomně, v rámci prostoru vymezenému lidské bytosti /a ten je velmi velký/, ovlivňuje, či přímo formuje a vytváří lidský osud, lidskou realitu. Málokdo si opravdu uvědomuje možnosti a potenciál lidské bytosti, nás božích synů a dcer. Potenciál a možnosti jsou opravdu velké, jen byly dočasně lží, jakoby zastřeny nánosem temna. Není to samozřejmě úplně přesné, ale pro vysvětlení to tak stačí.
Lidská bytost se zablokovanou, a silně okleštěnou vírou si už neví se svým životem rady a svěřuje se lékařským šarlatánům toho nejhrubšího kalibru, jež v průběhu doby umně redukovali nás, magické bytosti, boží děti na kus masa, hmoty, na součástky a náhradní díly lidského stroje. Je to smutné, ale nezbytné, neboť probuzení se v této fázi uskutečňuje především přes značné utrpení a bolest- bohužel.
Podle stupně víry člověka probíhá také způsob, forma i intenzita a čas uzdravení z nemoci. Opravdová víra je zvláštní fenomén, který se obtížně popisuje, je nejlépe ji prožít. Ve svém vyšším stupni obsahuje skutečně tzv. fenomén zázraků, tj. věcí pro lidský rozum zcela nepřijatelných a nepochopitelných.
Ti, co ještě nejsou schopni vzbudit skutečnou víru, ale touží se přesto ze svých nemocí uzdravit, mají sice méně efektivní, ale přesto funkční způsob uzdravení. Jde o to vysledovat, pochopit a posléze napravit duchovní obrazy nemoci na úrovni lidského ducha, tedy na úrovni postoje a rozhodnutí. Příčiny lidského trápení a nemoci tedy neleží ani na úrovni hmoty, tj. lidského těla, ani na úrovni jemnohmotné, energetické, tj.na úrovni obalů neboli jemnohmotných těl/ někdy nazývané duší/, ale na úrovni lidského ducha, tj. na úrovni chybného postoje, názorů, představ a rozhodnutí. Je však třeba si uvědomit, že i pasivita, konzumní způsob života, podléhání reklamě a jiným bludům je také rozhodnutí se všemi následky.
Jedině napravení chybného postoje, /egoismus/ lidského ducha vůči stvořiteli, může přinést skutečné uzdravení. Tedy v posloupnosti zdravý duch/postoj/…zdravá duše /energie/… zdravé tělo /hmota– zahuštěná energie/. Snaha po změně stavu na rovině energie, nebo dokonce těla se z tohoto pohledu jeví jako pošetilá. Neřeší, ani nemůže řešit skutečnou příčinu.
Je pravdou, že ono lékařsky úmělé rozdělení na nemoci tělesné a nemoci tzv. duševní je holý nesmysl.  Obojí spolu souvisí a obojí je nerozdělitelné. Jakoby levá noha řekla, že není tělem, že si bude dělat co sama chce, že půjde kam bude sama chtít…vypadá to pošetile?…a přesně stejným způsobem se chová každým dnem moderní člověk. Když je pak zastaven zhmotnělými důsledky svých nevědomých činů, má často pocit křivdy a nespravedlnosti.
Jak pošetilí lidé…
Stav lidského nitra můžeme také dobře pozorovat na celé lidské společnosti. Jsou zde vidět nevědomé davy lidí, kteří předali svou moc pološíleným představitelům, kteří vedou své dočasné podané ke světlým zítřkům, neomezeného růstu, k totálnímu kolapsu a sebedestrukci. Je ale také pravda, že svítání přichází po nejtemnější noci.
Kéž se ho dožijeme.