Emoční tělo

Dravci, létavci, anorganické bytosti, démoni, emoční tělo, paraziti…

Jeden ze základních omylů člověka, je představa :“jsem svobodný, rozhoduji, řídím svůj život…“ Jak vzdálené skutečnosti, jak iluzorní a naivní. Svoboda a možnost rozhodování o svém životě nepatří do možností běžného člověka /tedy drtivé většiny lidí na Zemi/. S většinou lidí se spíše všechno tak nějak „děje“, jakoby samo od sebe, nepochopitelně, zdánlivě až náhodně, bez důvodu a účelu.
Nebo snad chcete věřit tomu, že zabíjení lidí po milionech, vybíjení živočišných druhů, ničení planety a mrzačení dětských duší již při narození, patří k realizaci božího já v lidské bytosti? Rozhodně ne.
Zcela logicky se nabízí otázka, pro koho je výhodné trápení, konflikt, zmar a bolest? Bůh je absolutní a opravdová Láska, jeho záměr je štěstí všech cítících bytostí. Člověk ve své skutečné podobě je boží syn a boží dcera, duchovní bytost, které je vlastní souznění a harmonie se vším existujícím. Záměrem opravdového člověka je také štěstí všech cítících bytostí. Přesto však realita „všedního“ dne většiny lidí ukazuje naprostou převrácenost záměrů, ukazuje naprostý opak. Namísto lásky, harmonie a pochopení, prožívá většina lidí bolest, trápení, odcizení a zmar.
Je jedno zda, onu bolest vnímáme na úrovni států, jako vykořisťování a drancování rozvojových zemí, nebo ničení a drancování životního prostředí, či problémy mezi lidmi navzájem. Společný jmenovatel šíleného chování člověka je vždy a všude bolest, destrukce a rozklad. Lze si jen obtížně představit, co by se dělo s velkou částí lidstva, kdybychom mu odebrali „utišující“ prostředky, ať již se jedná o drogy povolené: psychofarmaka, sedativa, alkohol, kouření,některé jídlo /rafinovaný cukr, sůl, maso, tepelně a chemicky zpracované potraviny/, nebo drogy nepovolené.
V čím zájmu, je tedy podporování a rozvíjení lidské bolesti?
Na tuto otázků existuje mnoho odpovědí. Různé kultury a duchovní směry se snaží přinést odpověď na tuto otázku. Přestože používají různá slova i přirovnání, různé obrazy a pojmy, společné poselství, alespoň podle mne je totožné.
Jsem na základě svého poznání a praxe přesvědčen, že ony rozličné výrazy a slova znamenají ve skutečnosti jednu
a tutéž existující entitu, jejimž eminentním zájmem je lidské utrpení.
Pro praktické využití tohoto poznání, není až tak důležitý přesný popis těchto entit, ani jak se na Zemi dostaly, či jak zde vznikly. Zda si je představíme, jako vetřelce z dávného vesmíru, kteří se slétají jako predátoři na Zemi, na svou kořist, nebo jako energetické útvary jež svoji zvrácenou, myšlenkovou činnosti produkují lidské bytosti.
Pro praktickou cestu člověka k osvobození od parazitů, stačí základní popis těchto entit, zdroj a druh jejich „výživy“ a především způsob jejich eliminace.
Popis parazita/emočního těla/:
Nejedná se samozřejmě o hmotnou bytost /ve smyslu naší hmotné roviny/, ale o energetickou, neviditelnou entitu. Tato entita je jakoby utkaná z našeho strachu, obav, zlosti, silného chtění, zkrátka z naší bolesti. Je třeba si uvědomit, že lidské myšlení je energetické povahy, schopné tvořit. Každá myšlenka má tendenci uskutečnění. Nejvíc se schopnost tvoření projevuje právě na jemnohmotné rovině.
V každém případě tato bytost, ať již vznikla z jakéhokoli důvodu je živá a tudiž se snaží přežít. Její „potravou“ jsou právě naše „záporné“ emoce, naše strachy, obavy, nemírné  touhy- zkrátka naše bolest. Entita se tedy živí lidskou bolesti.
Aby mohl tento „útvar“ přežít, ovládne lidskou mysl a tím i člověka. Princip je asi takový, že parazit „nabízí“ člověku své myšlenky, plné strachu a obav, načež člověk je přijme, uvěří, že jsou jeho, že mají pro něj význam a ztotožní se s nimi.
Je smutnou skutečnosti, že tato bytost ovládla mysl drtivé většiny lidstva. Lidstvo je tak zotročené /aniž by si to většinou vůbec uvědomovalo/, že se podobá spíše „ovcím vedeným na porážků“, než božím dětem. Podobně jako člověk dojí krávy, získávají dravci energii ke své existenci z lidské bytosti.   
Skrze ovládnutou mysl promítají démoni člověku negativní obrazy a myšlenky. Mysl běžného člověka již nepatří jemu. Pokud se člověk ztotožňuje se svoji mysli /s přicházejícími myšlenkami/a považuje ji za sebe, vyvolá tato myšlenková energie skrze hmotné tělo emocionální reakci/reakci těla na myšlenky, na fiktivní ohrožení/. Tuto reakci již na rozdíl od myšlenek prožíváme na svém těle jako strach, hněv, lítost, nespokojenost apod. Samozřejmě, že v této fázi je již poškozováno i hmotné tělo, nehledě na problémy v mezilidské oblasti, ať již na úrovni jednotlivců, rodin, nebo států. Vzniká zde začarovaný kruh : entita se živí lidskou bolestí, proto vede člověka, aby tuto bolest vytvářel a posléze se touto energii živí a obnovuje. Kruh se uzavírá.
Jak zvítězit nad „příšerami“ v lidské mysli?
V různých tradicích se člověk jež se vydal na cestu k osvícení, do boje s „temnými“ stíny nazývá různě. V šamanské tradici je nazýván válečníkem, v tradici mýtů a pohádek např. hrdinou, princem…
Způsobů, jak zvítězit nad démony ve vlastní mysli je více, v každém případě se však jedná o boj na život a na smrt a žádný pochybný kompromis zde není možný.
Pokračování příště.

zobrazeno: 1 339x | Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>